Na veletrhu Medica Dusseldorf vystavovalo několik výrobců nábytku, matrací a lůžek pro zdravotnictví. Mimo českých firem také německé firmy Stiegelmeyer a K. H. Dewert. Nadměrná lůžka zde vystavovala kansaská firma Sizewise. Mezi dalšími vystavovateli se objevila například polská firma Famed, ruská firma Conmet holding, italský výrobce Givas, anglický výrobce matrací Talley a mnoho dalších.

Jako první jsme navštívili stánek K. H. Dewert, přilákal nás leták s novinkami, bohužel v němčině. Abychom se ujistili, o jaké novinky jde, šli jsme se zeptat. Novinky se týkali vyšetřovacích lehátek, firma začala vyrábět lehátka s jedním výškově nastavitelným křížem namísto dvou představující zdvihací část lehátka. Tento kříž je upevněn na statickém rámu se čtyřmi opěrnými body. Lehátko vybavili pomalejším elektromotorem a snížili jeho cenu.

Obr.1. Lehátko K.H.Dewert DX1

Jeden z největších stánků zaměřených na lůžka samozřejmě patřil firmě Stiegelmeyer. Jako jejich největší inovaci nám představili lůžko Vertica. Název napovídá její nejpřednější schopnost posadit ležícího člověka, přičemž jeho nohy spočívají na podlaze v případě, že je má dostatečně dlouhé. Lůžko je schopné se ještě naklonit a s pomocí dvou opor usnadňuje postavení pacienta. Na tomto lůžku mě zaujal systém účinných postranic, které ani nepostřehnete v případě, že jsou složené. Její provedení působí čistě, bez zbytečností. Tím na mě udělalo dojem také lůžko Mobilo firmy Stiegelmeyer. Má v zásadě vše potřebné pro běžné nemocniční lůžko, jeho ovládání je snadné, ale ne elektrické.

Obr.2. Lůžko Mobilo

V případě lůžka Vertica mi připadalo nevhodné umístění hlavního ovládacího panelu na boku lůžka, pacient na něj nedosáhne a může i překážet při slézání z lůžka na tu stranu, kde je ovládání umístěné. Lůžko samozřejmě disponuje také standardními ovladači do ruky na kroucené šňůře. Na tomto lůžku je podle mého názoru inovativní systém zajíždění menších koleček umístěných právě pod tímto dílem lůžka. Dva velké nosné sloupy musí být posunuty více směrem k podhlavnímu dílu lůžka, tím se změní těžiště lůžka a transport lůžka je trochu nezvyklí, ale zcela funkční právě díky menším kolečkům pod nohami pacienta.

Zásadní mi přišlo, že se člověk z lůžka nepostaví sám, aby se už dalo lůžko řídit už jen ovládáním k tomu, aby se člověk posadil, musí se odebrat pelest a ručně zdvihnout podpory pro ruce. To pacient na lůžku nejspíš nedokáže bez toho, aby se posadil nejdříve sám bez pomoci lůžka. Jde již o složitější funkci lůžka a dopracovat se k tomu, aby člověk na lůžku seděl podobně jako v křesle je poněkud krkolomné. Protože se pelest, podpory paží a stupačky na nohy musí ručně přendat.

Obr.3. Stiegelmeyer Vertica

U ostatních výrobců jsme se nesetkala s žádnou zásadní inovativní myšlenkou. Lůžka už se podle mého názoru lišila jen vzhledem, který byl například u stánku firmy Conmet Holding skutečně vydařený. Lůžka nepůsobila všedně, ale zároveň působila jako kvalitní nemocniční lůžka. To se podle mého názoru moc nevydařilo u lůžka firmy Famed, lůžko působí přetechnizovaně. Neprakticky z něj visí kroucená šňůra hlavního ovládacího panelu u nohou pacienta přímo u koleček. Jako budoucí biomedicínský technik, bych asi nedoporučila k nákupu lůžko, které má na obou postranicích ovládání z obou stran, protože si myslím, že zničená postranice vlivem transportu je poměrně častá závada.

Obr.4. Ukázka provedení lůžek Conmet Holding (vlevo) a Famed (vpravo)

Mimo samotných lůžek mě zaujalo zařízení AutoPulse známé firmy Zoll. Jde o podložku pod pacienta, která má z každé strany pás, ten se sepne na hrudní kosti a jeho pomocí je zprostředkována nepřímá srdeční masáž. Tyto systémy jsou užitečné, protože jednoduše ušetří jedny ruce, které mohou dále zachraňovat. Znám systém plnící stejnou funkci, jen jeho výkonná jednotka je umístěna celá na hrudní kosti, přístroj je tedy na pacientovi. V případě AutoPulse od Zoll je přístroj jako takový pod člověkem. Tento fakt podporuje myšlenku začlenění této podložky rovnou do nosítek v sanitním voze či do lehátka sanitního vozu. Nosítka představují jednoduše desku s otvory namísto úchytů. Záchranáři sebou k zachraňovanému musí tedy teoreticky nést výbavu nutnou k zachraňovacím úkonům, nosítka/lehátko ze sanitního vozu a podložku AutoPulse. Musí nést v podstatě dvě desky a ještě dají pacienta na obě. Myslím, že by bylo vhodné, inovativní a účinné spojit je v jednu. Na systému AutoPulse se my líbí také to, že pracuje bezpečně a přesto účinněji než paže člověka. Což jsem měla možnost si na Medice vyzkoušet na vlastní ruce. Ruku jsem zasunula pod pás na hrudní kosti a AutoPulse byl zapnutý. Byl to pocit, jako kdybych dala ruku pod plážový nafukovací míč, na kterém někdo usilovně skáče, nebolelo to. Což se asi nedá říct, kdyby se někdo opřel do mojí ruky celou svojí vahou oběma napnutýma rukama, jako je tomu u resuscitace podávané člověkem.

Obr.5. Systém AutoPulse