První den našeho výletu jsme se po krátké procházce po Aachenu dostali do Helmholtzova institutu pro Biomedicínskou techniku, který je součástí RWTH (Rheinisch-Westfälische Technische Hochschule). Zde náš vřele přivítal prof. Blazek, který nás se svým kolegou prof. Stefenem Leonhardtem, zasvětil to podrobností ohledně unikátní struktury tohoto ústavu. Stojí totiž zcela mimo jakoukoliv fakultu, ale spojuje v sobě sedm různých fakult a kateder od medicíny přes molekulární biologii až k fakultě elektrotechniky a strojírenství. Bylo opravdu zajímavé vidět jak spolu můžou rozdílné obory spolupracovat.

Projekty, které nám byli ukázány, rozhodně potvrzují, že takové multidisciplinární spojenectví má smysl. Křeslo, které nám dokáže i přes oblečení změřit EKG bude určitě velkým přínosem v automobilovém průmyslu a může zabránit dopravním nehodám. Stejně tak inteligentní toaleta nás sice muže v budoucnu připravit o trochu soukromí, ale třeba v nemocnici by takové zařízení určitě ulehčilo práci s odebíráním pacientských vzorků. Stejně tak nový způsob měření saturace krve pomocí reflexivní pulzní oxymetrie, je něco co určitě najde využití.

Trochu mě překvapilo, že prof. Blazek mluví perfektně česky, ale jinak veškerá konverzace probíhala v angličtině, což jistě potěšilo všechny z nás, kdo nevládnout plyně německy.

Po obědě v místní menze (kde mě překvapilo, že vše je i v angličtině), jsme vyrazili dál. Tentokrát byl naším cílem Institut für Werkstoffe der Elektrotechnik (institut pro materiály v elektrotechnice). Tam nás přivítal další Čech, inženýr Jaroslav Lazar. Ten nás nejprve seznámil s prací v jeho ústavu a projektech, na které se zrovna soustřeďují. Pro nás to byly vesměs nové věci, se kterými jsme se během našeho studia nesetkali, jako tvorba mikročipů nebo mikrosenzorů. K tomu jsme se ještě měli šanci podívat se do prostředí výroby mikročipů, kde bylo nutné zachovávat vysokou čistotu. Zde nám byl podrobně popsán celý proces výroby a viděli jsme i jak se také může pracovat na univerzitně.

Po skončení prohlídky jsme se vydali vstříc historickému centru Aachen, kde nás ve studenecké restauraci Labyrint čekala večeře. Po cestě jsme mohli konečně za denního světla obdivovat místní historické památky a také navštívit všemi doporučovanou katedrálu Panny Marie, přezdívanou Oktagon, kde byli korunováni králové Svaté říše římské, včetně Karla IV a jeho manželek. Za pozornost také stála místní náměstí a budova radnice. Do restaurace jsme dorazili již za šera a pořádně hladoví. Nutno dodat, že studentskou restauraci jako byl Labyrint bych si také nechal v Čechách líbit: ). Většina z nás zkusila místní specialitu, banánové pivo, ale většina se po první várce již držela klasického zlatého moku. K jídlu potom byli typické německé speciality jako gyros, souvlaki nebo nebo jehněčí špíz :D.

Již ve značně pozdních hodinách jsme se vydali zpět nočním městem do našeho hotelu, který se samozřejmě nacházel přesně na druhé straně Aachen. Tam jsme si ještě zahráli partii Bangu a šli jsme spát.